Vítejte na oficiálních stránkách obce ...

 

Z historie

Vznik a nejstarší dějiny Cyrilova

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

19_-_cyrilov_-_prvn_psemn_doklad_z_13._listopadu_178011_-_mapa_stabilnho_katastru_hornch_bor_z_r._1835_-_detail_cyrilova03_-_mapa_ii._vojenskho_mapovn_z_roku_1838

Kromě Horních a Dolních Borů tvoří území dnešní vsi také izolovaná kolonie, nazývaná Cyrilov. Nachází se v polním terénu v jihovýchodní části katastrálního území Horních Borů při bývalé cestě k Dobré Vodě. Vzhledem ke svému pozdnímu vzniku jsou dějiny Cyrilova doloženy jen několika málo zmínkami. Více pozornosti nebylo začátkům této osady věnováno ani v dosavadní literatuře. Publikované zmínky a předpoklady jsou značně nevyrovnané a nepříliš věrohodné. Týká se to především názoru na původ kolonie. Podle zdejšího obvyklého zdroje, kterým je historický místopis velkomeziříčského soudního okresu od Augustina Kratochvíla, vznikl Cyrilov roku 1784 „na místě vrchnostenského dvora". Ovšem žádný z dostupných pramenů v těchto místech dvůr nepřipomíná, ani soupis panských dvorů z poloviny 18. století takový neuvádí. Roku 1750 je vyhotovena tzv. dominikální fase pro křižanovské panství, shrnující přehled výrobních a zemědělských objektů s jejich produktivitou a výnosy. Při Křižanově tehdy existoval soubor sedmi vrchnostenských dvorů, kromě dvora u zámku ještě dvory Jakubovický, ve Skleném, dvůr Suk (dnešní Laštovičky) a dvory v Dobré Vodě, Ořechově a Kadolci, o které byl potenciál křižanovského panství rozšířen před koncem 17. století připojením sousedních statků Nového Ořechova a Dobré Vody. V místech dnešního Cyrilova se žádný dvůr ani jiný hospodářský objekt nepřipomíná. Co zapříčinilo vznik kolonie Cyrilova v těchto místech, tak zřejmě zůstane trvale záhadou.
Nelze přitom vyloučit, že počátky Cyrilova nejsou spojeny ani tak s parcelací samotného dvora, ale s dílčím rozdělením půdy jiného blízkého vrchnostenského dvora ještě před jeho vlastním zrušením. Podobný proces můžeme sledovat například na pernštejnském panství, kde byla od Janovického dvora (dnešní Pernštejnské Janovice u Věžné) v době kolem poloviny 18. století oddělena část půdy, na jejíž ploše vzniká dvojice kolonií Josefov a Suché Louky. Dvůr sám byl v rámci josefínských reforem v polovině osmdesátých let 18. století v plném rozsahu zrušen rozparcelován. Pokud by bylo možno tento model aplikovat v případě vzniku Cyrilova, byl by založen na pozemcích dvora v Dobré Vodě, který je ze všech křižanovských hospodářských center této lokalitě nejblíže. Konkrétní materiály však k tomuto případnému činu nemáme.
Stejně jako neodpovídá vlastní proces vzniku vsi, uváděný Kratochvílovým místopisem, není správné ani datum jejího vzniku. To je kladeno do roku 1784. Ovšem nejstarší písemné doklady, získané především podrobným rozborem matričních zápisů, kladou nejstarší zprávy o Cyrilově již do závěru roku 1780. Tehdy, 13. listopadu, se žení jistý Jakub Koláček, syn zemřelého Vojtěcha Koláčka ze Skleného, s Barborou Kmentovou z Borů. Jako bydliště Jakuba Koláčka je latinským zápisem v matrikách určena ves „Cerhovii" čp. 7. Krátce poté, dne 20. listopadu, si dobrovodského sedláka Josefa Tetaura bere Terezie Pivcová, dcera Floriana Pivce, sedláka z „Crhova". Tak totiž zněl v prvních dokladech název Cyrilova, vycházející ze shody osobních jmen Crha a Cyril. V dalších letech se výčet dokladů existence Cyrilova v matrikách okolních farností nadále množí.
K určení přesného data vzniku této drobné vísky nepomohou ani jinak velice významné katastrální operáty. Ponejprv se v tomto druhu pramene vyskytuje Cyrilov v roce 1786. V josefínském katastru je zahrnut pod katastrální území Horních Borů jako jedna z jeho základních tratí. Tehdy se zde nacházelo dvanáct usedlostí, tvořících základní rozvrh osady: Franc Čech čp. 1, Florián Trnka čp. 2, Florián Sláma čp. 3, Václav Pospíchal čp. 4, Jiří Štipák čp. 5, Franc Babák čp. 6, Jakub Koláček čp. 7, Josef Jebavej čp. 8, Ondřej Doležal čp. 9, Sebastián Tuček čp. 10, Jakub Kubeš čp. 11 a Anton Hromek čp. 12. Všichni osedlí jsou tehdy uvedeni jako „domkáři s pozemky". Rozsah jejich půdy byl však zanedbatelný, pohyboval se v dolní hranici běžných podsedků.
V předchozím katastru je název vsi uveden v podobě „Czierhof" nebo „Czirhof". ve shodě se soudobými matričními záznamy tak znělo nejstarší jméno kolonie skutečně Crhov. Do dnešní podoby se proměnilo teprve později.
Známe-li první doklady o Cyrilově z roku 1780, muselo k založení osady dojít teprve krátce před tímto datem. V roce 1775 v urbariální fasi křižanovského panství se zmínka o Cyrilově dosud nenachází. V případě, že byla obec založena na panských pozemcích, mohly být tehdejší usedlosti počítány mezi vrchnostenské reálie a jako takové nenašly místo v tomto katastru. Ovšem první zmínka o vsi odkazuje na původ majitele usedlosti čp. 7 ze Skleného. Z toho by bylo možno uvažovat o jeho příchodu do nové kolonie teprve nedlouho před touto zmínkou. Prozatím, dokud nebudou nalezeny další podklady, musíme předpokládat založení Cyrilova krátce před rokem 1780, zřejmě v průběhu druhé poloviny sedmdesátých let 18. století.
Prvotní jádro Cyrilova bylo založeno v podobě krátké dvouřadé zástavby, orientované kolmo k probíhající komunikaci z Jívoví k Horním Borům. Vlastní domky po šesti v jedné řadě byly vázány na spojku, směřující k Radenicím. Tato jednoduchá struktura byla v dalších letech rozšířena o další drobné domkářské usedlosti. Do roku 1820 vzniklo nově pět dalších domků čp. 13 až 17. V tehdejším katastru je zástavba Cyrilova rozvržena na selské usedlosti a domky. První skupinu tvoří staré jádro vesničky s domy čp. 1 až 12, druhou pak nové chalupy. Celkově tak Cyrilov na počátku 19. století vypadal takto: Martin Čech čp. 1, Franc Trnka čp. 2, Jan Sláma čp. 3, Jakub Čech čp. 4, Franc Štipák čp. 5, Anton Čech čp. 6, Jakub Tuček čp. 7, Franc Sláma čp. 8, vdova Holánková čp. 9, Franc Klusáček čp. 10, Václav Sláma čp. 11, Franc Doležal čp. 12, Jiří Trnka čp. 13, Jakub Kubeš čp. 14, Martin Babák čp. 15, Petr Novák čp. 16 a Jakub Svoboda čp. 17.
Nově zřízené domky byly vystavěny již bez jakéhokoliv urbanistického záměru a cílené kompozice. Nacházely se převážně v okrajových částech starého jádra, především při jeho jižním a severním konci, a poté při příjezdových komunikacích. V roce 1820 je již tato osada nazvána současným jménem Cyrilov. Katastrální operáty, které její podobu a rozsah přibližují, ji evidují samostatně, nezávisle na Horních Borech. Stejný postup je doložen také o patnáct let později, v roce 1835. Během této doby narostl rozsah Cyrilova pouze o dva domky čp. 18 a 19. Z nich první byl obecní chalupou, vystavěnou v režii obce Horních Borů. Z toho je zřejmé, že i tehdy přes dílčí izolaci Cyrilova na sousední vesnici nadále trvala vazba k Horním Borům, především ve správní poloze. Takto vypadal Cyrilov roku 1835: Petr Čech čp. 1, Franc Trnka čp. 2, Dominik Sláma čp. 3, Jakub Čech čp. 4, Tomáš Štipák čp. 5, Anton Čermák čp. 6, Jan Tuček čp. 7, Martin Sláma čp. 8, Bartl Holánek čp. 9, Tomáš Klusáček čp. 10, Franc Hromek čp. 11, Franc Sláma čp. 12, Jan Pospíšil čp. 13, Josef Bojanovský čp. 14, Martin Babák čp. 15, Karel Kravka čp. 16, Jakub Svoboda čp. 17, Horní Bory, obecní domek čp. 18 a Václav Sláma čp. 19.
Příslušné katastrální mapy, které jsou běžnou součástí katastrálních operátů z dvacátých a třicátých let 19. století, zachycují věrohodně podobu naší vesničky i ve směru stavební povahy jednotlivých domů. Je zajímavé, že při srovnání s vlastními Bory je zástavba Cyrilova ve velké míře řešena jako zděná. Zděné objekty se zde neomezují pouze na obytné stavby, ale shodně jsou budovány také i hospodářské části domů. Zděný charakter zástavby se uplatňuje především v západní řadě domů, a poté v jižní polovině východní řady. Její severní díl užívá výlučně dřevěné konstrukce. Zda je toto rozvržení náhodné, nebo je důsledkem procesu vlastního vysazení vsi, nevíme.
V této době dochází k částečnému vyčlenění Cyrilova z hornoborského katastrálního území. Tento proces je patrný na zmíněných katastrálních mapách, případně na soudobé indikační skice, kde je území Cyrilova zveřejněno zcela samostatně jako izolovaná enkláva Horních Borů. Tento proces však nebyl v plné míře dořešen, později se Cyrilov opět stává nedílnou součástí Horních Borů, kam náležel v budoucnu nejen katastrálně, ale i politickou správou.

Jaroslav Sadílek:
BORY, HISTORICKÝ VÝVOJ STAVEBNÍCH PAMÁTEK A OSÍDLENÍ OBCE