Obec Bory oficiální stránky obce

Jak se maluje v kostele....

Farnost Horní Bory

Již od 14. století zdejší duchovní správa byla svěřena v Horních Borech komendě kláštera Johanitů na Starém Brně. První známý farář se jmenoval Heruš, v roce 1393 je záznam v zemských deskách moravských o sporu hornoborského faráře Bohdala. V roce 1502 fara přešla na opatství Žďárské, v 16. století fara zanikla. Horní Bory byly přifařeny do Křižanova. V roce 1784 zde duchovní správu opět zřídila náboženská matice, šlo o tzv. lokálii. Prvním lokalistou byl Bartoloměj Zálejský. Duchovní správa byla povýšena na farnost 31.8.1843, prvním farářem byl Jan Machek. Pak zde sloužilo celkem 11 farářů. Posledním byl od roku 1977 až do své smrti 4.1.1991 Karel Sobotka. Od té doby vedou duchovní správu kněží z Velkého Meziříčí, kteří k nám ochotně dojíždějí. Do římskokatolické farnosti patří obce Bory s Cyrilovem, Radenice, Rousměrov a Sklené nad Oslavou. Věřící z těchto obcí se pravidelně scházejí ve farním kostele v Horních Borech v neděli a ve svátky na mši svatou.

Číst více...

Loučení s P Janem Peňázem

Pan děkan Jan Peňáz po osmnácti letech odchází na nové působiště do Křtin. Přejeme mu vlídné přijetí, hodně štěstí při budování poutní stezky na Velehradě a pevný krok na všech poutích kam se kdy vydá.

Tato poslední, pouťová mše v Borech byla opravdu sváteční a krásná.                              

Pohled pana děkana na stránkách http://www.poutnik-jan.cz/uvahy--c/uz-18-let/

Svatý Martin z Tours

11.11. Svatý Martin z Tours

Žil v 1. století. Narodil se v roce 316 a už v deseti letech se chtěl stát poustevníkem. Jeho otec, který byl vojákem, ho však umístil už v 15 letech v galské armádě. Pro svou spolehlivost a odvahu se Martin stal brzy důstojníkem.

Číst více...

Poutní cesta Sv. Martina

I Bory mají šanci stát se zastávkou na této poutní stezce!

Jižní Moravou povede svatomartinská stezka

V roce 2005 prohlásila Rada Evropy trasu vedoucí z maďarského Szombathely do francouzského Tours za Evropskou kulturní stezku.

Jejím cílem je představit nejvýznamnější památky spojené se životem a kultem svatého Martina, jednoho z nejoblíbenějších evropských světců.

Číst více...

Svatý Jiljí

Sv. Jiljí, patron mlékařů, také lukostřelců, 1. září

Narodil se v 7. století  v Athénách, dostal jméno Aegidios, což v řečtině znamená štítonoš, doputoval až do jižní Francie, usadil se v hlubokém lese blízko řeky Rhony jako poustevník. Francouzi mu říkali Gilles. Legenda vypráví, že Jiljího navštěvovala každý den v jeho jeskyni laň, která ho živila svým mlékem.  Jednoho dne chtěli královi myslivci laň zabít, ale nepodařilo se jim to. Laň pak naháněl sám král, ta se utekla k Jiljímu do jeskyně, král tam vystřelil naslepo šíp a zranil Jiljího. Nabídl mu ošetření,ale on od něho chtěl povolení postavit v lese klášter. Tak vznikl roku 680 klášter, později pojmenovaný St Gilles. Jiljí byl jeho prvním opatem až do své smrti v roce 720. Je vněm pochován a klášter je slavným poutním místem a východiskem pro poutníky do Compostelly. Vzniklo u něho stejnojmenné město. Svatý Jiljí patří mezi 14 svatých pomocníků v nouzi, obraceli se k němu také rolníci, myslivci a byl vzýván v nebezpečí moru, v době sucha a bouří. Byl uctíván jako patron mnoha dávných řemesel a stavů, mimo jiné také žebráků, pastevců, koňských handlířů a dokonce kojících matek. Dodnes je vzýván o pomoc při dobré zpovědi. Je zobrazován jako poustevník v jeskyni, někdy v opatském rouchu a s berlou, většinou s laní, někdy má šíp v hrudi, někdy má šíp v těle laň.

Sv. Cyril, mnich a sv. Metoděj, biskup

Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31.XII.1980 jako "průkopníky evangelizace východní Evropy" prohlásil za spolupatrony Evropy.

Číst více...