Dobrá věc se podařila

V minulém čísle zpravodaje jsme uveřejnili článek s žádostí o pomoc pro novoměstskou nemocnici.

Slibovala jsem si od toho, že se najdou lidé, co doma objeví zbytky látek, které už nevyužijí, a my z nich ušijeme pár zavinovaček. Ale to, co následovalo, mě opravdu velmi mile překvapilo. Nejen že se našla spousta lidí, kteří přinesli materiál, ale našla se i další spousta lidí, co přispěli finančně. Byli to lidé všech věkových skupin od maminek na mateřské až po babičky a dědečky v důchodu. Celkem jsme nashromáždili neskutečných 9.700,- korun, za kterou jsem díky ochotě jednoho e-shopu mohla nakoupit látky s velkou slevou. Místo obvyklých 100,- za metr jsem platila asi 70,-. Podařilo se mně pořídit tedy asi 140 metrů nádherných pláten s dětskými motivy a minimálně dalších 20 metrů krásných látek jsme dostali od vás. Byla to opravdu velká spousta materiálu, proto jsem se s panem primářem a vrchní sestrou dětského oddělení v nemocnici v Novém Městě na Moravě dohodli, že ušijeme nejen zavinovačky pro novorozeňata, jak byl původní plán, ale i povlečení pro celé dětské oddělení.
Sešly jsme se v pátek 21. dubna a daly se do práce. Stříhaly, šily a kompletovaly jsme opět do pozdních nočních hodin. Ale materiálu bylo tolik, že nebylo v naší moci to za jeden večer stihnout. Proto jsme se sešly o týden později znovu a zase šily a šily, až se nám podařilo celou tu obrovskou hromadu látek zdolat. První večer přišlo 13 švadlenek s vlastními šicími stroji a dalších asi 25 dobrovolnic, které stříhaly, kompletovaly a také občerstvovaly švadlenky. O týden později přišlo rekordních 17 švadlenek a šily s takovým nasazením, že výsledkem bylo našitých 58 polodupaček a 45 zavinovaček pro novorozenecké oddělení a dalších 40 kusů malého povlečení, 15 kusů povlečení na velkou postel a k tomu ještě 16 náhradních povlaků na polštáře pro dětské lůžkové oddělení. Byly toho 4 napěchované velké krabice. Obou akcí se zúčastnili nejen švadlenky z Borů, ale opět pomáhaly i šikulky z širokého okolí. Šila s námi i paní doktorka a také manželka pana doktorka z dětského oddělení z novoměstské nemocnice.
Oříškem ale nakonec bylo předání. Pan primář si přál, aby proběhlo oficiálně v nemocnici za přítomnosti všech sloužících doktorů a sestřiček a fotografa. Ale se švadlenkami jsme se shodly, že to takto nechceme. Od první chvíle jsme tuto akci dělaly bez úmyslu zviditelnit se a také si myslíme, že lékaři mají na práci důležitější věci, než děkovat za dary. Proto jsem po domluvě s vrchní sestrou naložila všechny krabice do auta a odvezla je do nemocnice jedno sobotní dopoledne. Sestřička, která je přebírala, byla tolik překvapená, že nemohla skoro ani mluvit. Pan primář mi pak telefonoval a chtěl, abych všem zúčastněným jeho jménem moc poděkovala a říkal, že by byl rád, kdyby se k němu všichni dobrovolníci, co se na této akci jakkoliv podíleli, vždy hlásili.
O týden později mně posílala fotku kamarádka, které se narodilo v novoměstské nemocnici miminko, a na fotce bylo zabalené v zavinovačce od nás. A na druhé fotce mělo i naše polodupačky :-))
Tímto bych VÁM VŠEM i já chtěla moc poděkovat za nasazení a píli s jakými jste přispěli k dobré věci a pokud už budete muset strávit nějaký čas na dětském oddělení, snad Vám tento pobyt zpříjemní třeba námi ušité povlečení s hasičskými auty nebo pohádkou o princezně a drakovi. Lucie Dostálová