Jak se stavěly hodiny.

Když jsme na jaře přemýšleli, čím letos doplníme naučnou stezku, mimo jiné padl i nápad vybudovat sluneční hodiny. Hodiny a lavičku k posezení.

Původně to měly být dřevěné špalíky s čísly a uprostřed deska. Tak jsme je viděli někde na dovolené. Ovšem pak jsme viděli další, z kamenných sloupků. Místo, kde jsme je chtěli postavit, je ve svahu, tak jsme si říkali, že to bude oblouk sloupků s číslicemi hodin a za ním zídka. Pak ale pan Večeřa objevil schodové kameny, které byly mezi odpadem v kamenolomu. Neváhal a byly naše. Podoba hodin se začala rýsovat. Na kameny bylo třeba vytesat číslice. Štěpán Kříž se toho ujal. A doma, ve Stránecké Zhoři všechny číslice a pak i stupnici na analematické desce vytesal. 

Ale jak na to, aby hodiny byly dobře umístěné? Je to krásná věda, ale složitá. Na stránkách astronomické společnosti v Hradci Králové, kde existuje i pracovní skupina pro sluneční hodiny, jsme nalezli program, s jehož pomocí lze konstrukci hodin vypočítat pro každé konkrétní místo. Tedy i pro Bory.
Když bylo vše připraveno, prvním krokem bylo položení středové desky. Tu pak zaměřil pan geodet, pro každý případ, abychom předešli nějaké nepřesnosti. Aby směr severojižní byl přesně.

A pak nastal den D. Pan Večeřa, Luděk Večeřa (a všechna jeho technika), Štěpán Kříž a Laďa Vávra se pustili do stavby. Že to byla fuška, je vidět z fotografií. Nutno podotknout, že ten dubnový den sluníčko ani nevykouklo.
S večerem byly hodiny hotové. Radost byla veliká.

A pak až další dny sluníčko vyšlo, bylo jasné, že něco je špatně.... Odchylka byla větší, než jaká by byla přijatelná. Kde se stala chyba? Pravděpodobně podle hesla: „I mistr tesař se někdy utne", se spletl pan geodet. No jo, sluneční hodiny nedělá každý den

A tak nezbylo, než všechno rozebrat a začít znovu. Uf. Tentokrát ještě za pomoci Petra Dostála. Aleš Vávra pak ještě vyrobil sedátka z akátového dřeva a taky krásný panel naučné stezky. (Text na něm je zatím provizorní. Dolaďuje se před konečným tiskem.)
A pak ještě bylo potřeba nasbírat asi 10 pytlů borových šišek. Vždyť jsme přece v Borech! O to se postaraly ženy od Štěpánků a Sklenářů.
A co je hlavní? Z hodin máme velikou radost a pevně věříme, že i všichni návštěvníci.