Geologie

Jedna z nejvýznamnějších lokalit pegmatitů na Moravě je v okolí naší obce. Od konce 19. století až do roku 1972 zde byl s přestávkami těžen křemen a živec pro keramické a sklářské účely. Průmyslovou těžbou bylo odkryto několik

významných pegmatitových těles mezi nimiž vynikla zejména žíla Oldřich. Byly zde zarostlé až 0,5 m dlouhé černé sloupce turmalínu, stejně jako stébla andalusitu červené barvy obsahující zrníčka safíru. Jako zcela nový minerál zde byl popsán sekaninait v podobě modrofialových konických sloupců. V dutinách pegmatitu se objevovaly krásné drůzy albitu a záhněd, někde také zelené sloupečky apatitu.  Dále se zde vyskytuje řada vzácných minerálů jako zwieselit, beraunit, monazit anebo zelený verdelit. U Cyrilova byl popsán nový minerál – cyrilovit. Naše obec se jako bohaté naleziště vzácných kamenů stala známou nejen u nás, ale i v celé Evropě. Krásná expozice pegmatitů je nyní instalována v Zemském muzeu v Brně, nerosty od nás najdete v Třebíči nebo v Národním muzeu v Praze a mnohde jinde. I když dnes na sběratelských burzách nemohou kameny z okolí Borů konkurovat dovezeným minerálům z exotických zemí, stále jsou pole okolo obce, zejména na jaře, sběrateli hojně navštěvována. Však i v obyčejné rule, která se těží v kamenolomu v Horních Borech byly nalezeny vzácné oválné pecky serpetinizovaného peridotitu o velikosti až 1 m. Připomínají nám pochody, které probíhaly uvnitř zeměkoule za vysokých tlaků a teplot v prvohorách, kdy se tvořil Český masiv a Českomoravská vrchovina, jejíž částí je i Křižanovská vrchovina, do jejíhož území patříme. Tyto horniny při svém pohybu k povrchu země podléhaly různým proměnám, zejména chemickým a vznikly tak serpentity zelenomodré barvy, známé více jako hadce, která tvoří značnou rozlohu podloží Horních Borů. Motivy růženínu a záhnědy zdobí první samostatnou pohlednici Borů.