Farnost

2845dd481b60e147f24800c84987c5a4

 

 

 

 

Pořad bohoslužeb : https://www.farnostvm.cz/porad-bohosluzeb

Pastorační rada

Úkolem pastorační rady je navrhovat a diskutovat s farářem pastorační záležitosti a plány a pomáhat tyto záměry komunikovat s farníky a s veřejností a zpětnou vazbu pak přinášet na pastorační porady. Je tedy o poradní orgán duchovního správce naší farnosti. Na základě výsledků zářijových voleb byli do rady zvoleni farností Karel Kovář, Radek Král, Jarmila Jakubcová, Věra Rousová, Jindřich Bartoš a Zdeňka Zikmundová. Farář jmenoval členy Markétu Kaštanovou, Boženu Chalupovou, Veroniku Kaštanovou, Zuzanu Špačko-vou, Dagmar Kameníkovou a Hanu Dusíkovou. Ze své funkce jsou členy rady také kaplan Jan Kříž a výpomoc-ný duchovní Bohumil Poláček.

rada clenove

Zápisy z porad budou vždy zveřejněny na stránkách obce v záložce „Farnost“.

docxPastorační rada farnosti Bory 25. 9. 2023

docxPastorační rada farnosti Bory 23. 1. 2024

docxPastorační rada farnosti Bory 12. 06. 2024

 

Svatý Jiljí

farnost_2_20090619_1294936006 Sv. Jiljí, patron mlékařů, také lukostřelců, 1. září

Narodil se v 7. století  v Athénách, dostal jméno Aegidios, což v řečtině znamená štítonoš, doputoval až do jižní Francie, usadil se v hlubokém lese blízko řeky Rhony jako poustevník. Francouzi mu říkali Gilles. Legenda vypráví, že Jiljího navštěvovala každý den v jeho jeskyni laň, která ho živila svým mlékem.  Jednoho dne chtěli královi myslivci laň zabít, ale nepodařilo se jim to. Laň pak naháněl sám král, ta se utekla k Jiljímu do jeskyně, král tam vystřelil naslepo šíp a zranil Jiljího. Nabídl mu ošetření,ale on od něho chtěl povolení postavit v lese klášter. Tak vznikl roku 680 klášter, později pojmenovaný St Gilles. Jiljí byl jeho prvním opatem až do své smrti v roce 720. Je vněm pochován a klášter je slavným poutním místem a východiskem pro poutníky do Compostelly. Vzniklo u něho stejnojmenné město. Svatý Jiljí patří mezi 14 svatých pomocníků v nouzi, obraceli se k němu také rolníci, myslivci a byl vzýván v nebezpečí moru, v době sucha a bouří. Byl uctíván jako patron mnoha dávných řemesel a stavů, mimo jiné také žebráků, pastevců, koňských handlířů a dokonce kojících matek. Dodnes je vzýván o pomoc při dobré zpovědi. Je zobrazován jako poustevník v jeskyni, někdy v opatském rouchu a s berlou, většinou s laní, někdy má šíp v hrudi, někdy má šíp v těle laň.


Sv. Cyril, mnich a sv. Metoděj, biskup

cyrmetOba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31.XII.1980 jako "průkopníky evangelizace východní Evropy" prohlásil za spolupatrony Evropy.

Číst více...

Pár slov o Misiích v Borech a Netíně

200803171708_zp3120159Ohlédnutí za lidovými misiemi v Borech a v Netíně

V závěru postní doby 2008 proběhly po mnoha letech lidové misie ve farnosti Bory a Netín. My, kteří jsme se podíleli na jejich vedení, jsme se vraceli s velmi pěknými dojmy.

Číst více...

Misie

1947Heslo misií (o. Marek Dunda)
Heslem misií je: „K misiím se připojím, dobro v sobě probudím!" Některé děti znají toto heslo dokonce jako písničku. Vystihuje podstatu misií. Myslí se tím probudit v sobě dobro a nechat je, aby ovládalo všechna naše rozhodnutí a činy. Někdo by mohl namítnout, že je dost dobrý a že mu toho není zapotřebí. Mys­lím si však, že každý z nás tuší, kde by mohlo jeho ,,lepší já" ještě zvítě­zit. Často jsme už v jakýchsi vyjetých kolejích a sami sobě i jiným namlou­váme, že takoví jsme a už to lepší být nemůže. A přesto sami tušíme, že je možné být milejší na nejbližší, slušnější k těm, kdo sami nemají sílu být vůči nám lepší.

Číst více...